Zácpa jako taková může být sama o sobě nemocí, nebo může být naopak projevem nějaké jiné nemoci. V současnosti trápí v rozvinutých zemích necelou třetinu dospělé populace a častěji se s ní setkáme u něžného pohlaví. Z obecného hlediska se jedná především o zdravotní problém, který je nepříjemný, než nějak zvlášť nebezpečný, ale i zde se najdou výjimky.
Důležité je především definovat, co ještě zácpa není a co už naopak je. Mnoho lidí je přesvědčeno o tom, že pokud nechodí každodenně „na velkou“, pak je s nimi v tomto ohledu něco špatně. To je bohužel mylná domněnka. Četnost návštěvy toalety za účelem vyprázdnění stolice závisí na mnoha faktorech, jako je množství zkonzumované stravy a její složení, množství vypitých tekutin, zdravotní stav, stávající hormonální cyklus (to se týká hlavně žen třeba s ohledem na menstruaci), užívané léky, prováděné pohybové aktivity a mnoho dalších. Za zcela v normě je běžně považováno vyprazdňování třikrát denně až třikrát týdně. Fakticky může být i méně časté, a to hlavně s ohledem na množství a strukturu stravy, která může fakticky obsahovat jen minimum odpadního materiálu, který tělo musí vyloučit, ale to se průměrného člověka, který se stravuje obvyklým způsobem, netýká.
Základní znaky definující zácpu
- K vyprazdňování nedochází ani třikrát za týden a není pravidelné
- Při samotném vyprazdňování je nutné stolici intenzivně a dlouho vytlačovat (někdy mohou nastat situace, kdy se to nepovede, nebo alespoň ne zcela)
- Průběh defekace je nepříjemný až bolestivý
- Ani po defekaci nenastává pocit úlevy a člověk má stále jistý pocit plnosti
- Stolice je přespříliš pevná a tvrdá, nestandardně suchá, lámavá a drolivá
- Nemocná osoba trpí celkovým pocitem plnosti, trápí ji mírná až silná bolest břicha a při dlouhodobé zácpě se dostavují i bolesti hlavy a únava
Rozdělení zácpy
Zácpu je možné dělit mnoha způsoby na základě několika faktorů. Nejčastějším a nejzákladnějším dělením je rozlišení na akutní a chronickou formu, čili s krátkodobým, respektive dlouhodobým trváním obtíží.
Akutní zácpa
Objevuje se zničehonic a pacienta trápí jen po krátkou dobu, zpravidla ne více než několik dní. Za jejím vznikem může stát řada poměrně banálních impulsů, které nemívají dlouhého trvání. Může se jednat o nedostatečný přísun tekutin (nedodržování pitného režimu, horečky, zvýšené pocení a močení), přechod na odlišnou stravu (nízký obsah vlákniny), narušení zaběhnutého vyprazdňovacího rituálu (nevhodné sociální prostředí, nevyhovující hygienické zázemí, nové místo) a v neposlední řadě také přechod na medikamenty, které mohou způsobovat zácpu jako vedlejší efekt léčby. Zde je podstatné zmínit, že akutní zácpa může být za jistých okolností prvním signálem o vzniknuvším ileu (ileus – střevní neprůchodnost). Jedná se o velmi vážný a potenciálně život ohrožující stav, který v závislosti na tom, ve které části trávicího traktu vznikl, provází v různém pořadí právě zácpa, zvracení, bolest břicha, křeče a nadýmání.
Chronická zácpa
U pacientů se problémy objevují po dlouhou dobu a v závislosti na příčině jsou také doprovázeny různými dalšími komplikacemi. Chronická zácpa může být způsobena reálnými fyzickými změnami přímo v trávicím traktu i mimo něj, užívanými léky a jinými onemocněními včetně těch psychiatrických a neurologických. Za jejím vznikem tak mohou stát kupříkladu vředy, nádory, hemoroidy, záněty, prolaps, Parkinsonova choroba, demence, deprese, psychózy, opiáty a tak dále.
Příčiny vzniku
Za vznikem zácpy mohou stát fyzické i psychické problémy, ale také to může být jejich kombinace. Stejně tak může být zácpa krátkodobá, ale také chronická. Zkrátka a jednoduše za ní mohou stát různé vlivy a jejich kombinace. Pojďme si nyní představit ty nejběžnější.
1. Nevhodné stravování a styl života
Zácpa je dnes do jisté míry považována za civilizační chorobu, neboť za ní u mnoha jedinců stojí jejich životní styl jako celek. Klíčovou roli zde hraje především vláknina, respektive její nedostatek v potravě (přirozenými bohatými zdroji jsou hlavně zelenina, ovoce, celozrnné obilniny a luštěniny). Právě ona má totiž nezastupitelné místo ve vytváření správné konzistence stolice, která pak může následně hladce a přirozeně procházet trávicím traktem. Velkou roli v tomto ohledu hraje i nedostatečný příjem tekutin, které pochopitelně stolici ředí. V tomto směru pak nesmíme zapomenout ani na nedostatečnou pohybovou aktivitu, která vede ke snížené hybnosti střev. Samostatnou kapitolu tvoří ještě narušení biologických hodin jedince, způsobené typicky střídáním denních a nočních směn v zaměstnání.
2. Hemoroidy, anální fisury a ostatní komplikace s konečníkem
Hemoroidy, řitní trhliny, píštěle a všechny obdobné problémy spojené s nepříjemnými pocity a bolestmi v oblasti konečníku mohou zprostředkovaně vést ke vzniku zácpy (samy o sobě ji fakticky nezpůsobují). Princip je to vcelku jednoduchý. Osoba, která nějakými takovými obtížemi trpí, se chce cíleně vyhnout vyprazdňování, které je spojeno s bolestivými stavy. Uměle proto defekaci zadržuje. Tím dává svému tělu najevo, že nechce vyprazdňovat. Dojde tedy ke snížení hybnosti střev a zácpa je na světě. Dodejme pak, že co se týče hemoroidů, funguje to i opačným směrem. Zácpa může jejich vznik zapříčinit.
3. Užívání některých léků a přípravků
Mnoho léků a přípravků, respektive jejich užívání je v menší, či větší míře spojeno se vznikem zácpy. Naprosto ukázkovým příkladem je všem určitě dobře známé morfium (tentýž účinek mají prakticky všechny silné opiáty). Podobně působí též některá antidepresiva, hypnotika (léky na spaní) či přípravky s vysokým obsahem železa. Informace o vedlejších efektech každého léku najdete v příbalovém letáku konkrétního výrobku. Čtěte je proto, prosím.
4. Užívání projímadel – laxativ
Projímadla by měla být používána především u krátkodobé/akutní zácpy, a to ne po příliš dlouhou dobu. Důvod je vcelku prostý. Při dlouhodobém užívání některých laxativ dojde k ochabnutí střevní svaloviny a tak pak není schopna fungovat normálním způsobem. Pokud bychom to měli říci nějak lidově, pak zkrátka a jednoduše „zleniví“. Buďte proto při užívání projímadla obezřetní a užívejte ho s mírou. Celou situaci jinak můžete paradoxně ještě zhoršit. Na závěr tohoto odstavce dodejme, že je vždy lepší v první řadě přistoupit ke změně stravovacích návyků, než sáhnete po laxativech.
5. Rakovina tlustého střeva (Kolorektální karcinom)
Rakovina tlustého střeva pochopitelně není co do četnosti příliš častou příčinou zácpy, avšak o to víc je závažnější. Nebezpečné na ní je především to, že o ní pacient nemusí po dlouhou dobu vědět a odhalena je až v pokročilém stádiu, kdy už je léčba velmi náročná a ne tolik úspěšná jako při detekci v raném stádiu. V kontextu našeho tématu je naprosto typická tím, že se zácpa střídá s průjmem. Dalšími příznaky jsou krev ve stolici, hlen ve stolici, bolest břicha nebo nechutenství.
6. Psychika a stres
Za krátkodobými i dlouhodobými zácpami může stát psychické rozpoložení člověka ve vztahu k okolí a změnám okolo něj. U některých osob to může být například dlouhodobý stres spojený s pracovním vytížením, u jiných zase stres spojený s přesunem na rodinnou dovolenou. Možností je celá řada. Někteří lidé potom potřebují na defekaci klid a nejsou schopni se vyprázdnit kdekoliv jinde, než u sebe doma. To je spojeno se studem, udržením intimity a bezpečím. Často proto vyprazdňování zadržují (obdobně jako je tomu u lidí s hemeroidy, análními trhlinami atp.) a vzniká u nich zácpa.
7. Nemoci všeho druhu
Zácpa je doprovodným jevem celé řady dalších onemocnění a poruch nejrůznějšího charakteru. Zmiňme třeba sníženou funkci štítné žlázy, cukrovku, Parkinsonovu nemoc, syndrom dráždivého tračníku, demenci a mrtvici. Je jich ale samozřejmě mnohem více.
Léčba
Léčba zácpy u konkrétního pacienta se pochopitelně vždy odvíjí od příčiny. Je-li například jejím spouštěčem nádor, jen těžko se jí zbavíme bez jeho odstranění. Tento příklad je velmi specifický, ale dobře ilustruje problematiku tohoto onemocnění v celé jeho šíři. Nyní však buďme trochu konkrétnější a řekněme si něco více o léčbě a prevenci jako takové.
Akutní formu můžeme dost dobře léčit pomocí prakticky jakýchkoliv projímadel (laxativ). Jedná se o rychlé a obecně bezpečné řešení obtíží, ale někdy je raději primárně doporučováno, aby pacient upravil svou životosprávu a návyky místo toho, aby bral nějaká léčiva a léky. Změna životosprávy a úprava návyků totiž funguje zároveň jako prevence před opětovným vznikem komplikací a také může sloužit k léčbě některých forem chronické zácpy. Obecně platí, že pokud trpíte chronickou zácpou, velmi častými akutními zácpami nebo zácpami, které střídají průjmy, navštivte lékaře a své problémy mu vyličte. Doprovodnými varovnými signály jsou třeba i bolest při defekaci či krev ve stolici. Lékař na základě prohlídky a vámi sdělených informací stanoví další postup, který povede k určení příčiny a stanovení konkrétního léčebného postupu. Většinu pacientů pak čekají vyšetření jako je rozbor krve, test na okultní krvácení a kolonoskopie.
A nyní už ke konkrétním základním doporučeným způsobům léčby a prevence zácpy.
1. Projímadla (laxativa)
Projímadla rozdělujeme do několika skupin, a to na základě mechanismu jejich účinku.
- Kontaktní: Tento typ působí přímo na tlusté střevo skrze dráždění jeho stěny. Snižuje vstřebávání vody a navyšuje hybnost střev. Jistou dobu byl považován za nevhodný k dlouhodobému užívání z důvodu možného vlivu na zlenivění střev, což však bylo před lety vyvráceno na základě několika lékařských studií. Je tak možné užívat ho i dlouhodobě. Řadí se sem kupříkladu přípravky: Dulcolax, Guttalax, Laxygal a Stadalax
- Objemové: Jeho užívání má za následek zvětšení objemu obsahu střev a změkčení stolice, což vede přirozeným způsobem ke zvýšení hybnosti střev a vyvolání pocitu potřeby se vyprázdnit. Nesmí se nadužívat a současně je nutné pít s ním dostatečné množství tekutin, jinak může zácpu paradoxně ještě více zhoršit. Řadí se sem kupříkladu přípravky: Psyllium (vláknina) a Citrucel (methylcelulóza)
- Osmotické: Není vstřebatelné a tudíž zůstane ve střevech, kde na sebe osmotickým mechanizmem naváže vodu. Tím dojde k naředění tuhé stolice a zvětšení jejího objemu, což je obdobný efekt jako má objemový typ. Krom toho má i pozitivní vliv na tvorbu hlenu střevní sliznicí, který defekaci ještě více ulehčuje. Řadí se sem kupříkladu přípravky: Lactulosa, Forlax a glycerinové čípky.
- Urychlující hybnost střev: Jeho působením dochází k navýšení aktivity střev co do hybnosti. Zástupci této kategorie nejsou příliš známí, a to i z toho důvodu, že nejsou běžně k dostání, neboť jsou na lékařský předpis.
2. Obnovení defekačního reflexu
Velkým problémem u zácpy, zvláště pak u některých typů, bývá narušení přirozeného defekačního reflexu, který za normálních okolností zcela automaticky funguje u každého z nás. Velmi zjednodušeně řečeno jde o to, že tělo jakoby zapomnělo, že se má stolice zbavit defekací. Obnova tohoto reflexu není v zásadě nijak složitá, ale je naprosto nezbytné být zcela precizní.
Tento postup vypadá následovně: Ideálně ráno, kdy má lidské tělo od přírody největší potřebu se vyprazdňovat, vstanete a vypijete sklenici obyčejné vody. Poté provedete všechny vaše běžné nezbytné ranní úkony, jako je osobní hygiena, venčení psa, stlaní postele, oblékání, příprava dětí do školy a podobně. Na závěr toho všeho se nasnídáte a po 20 až 30 minutách zajdete na toaletu, kde se pokusíte bez zvýšeného úsilí vyprázdnit. Není nezbytně nutné, aby se vyprázdnění pokaždé povedlo, což bude problematické zvláště ze začátku, ale jde o to tento rituál opakovat každý den naprosto stejně krok po kroku ve stejnou dobu, aby byl vytvořen podmíněný reflex. Výsledky tohoto procesu se dostaví za několik týdnů, avšak jsou přímo úměrné preciznosti s níž jste dodržovali nastavenou rutinu.
Poznámka: Ve chvíli, kdy na vás přijde nutkání se vyprázdnit, najděte co nejrychleji toaletu a bez odkladu se vyprázdněte. Zbytečné zadržování stolice problémy se zácpou vyvolávají i zhoršují. Současně s tím platí, že je nanejvýš nevhodné zdržovat se na toaletě déle, než je nezbytně nutné. To znamená, abyste si na záchodě nečetli, nehráli hry na mobilním telefonu a podobně. Jen si tam sedněte, vykonejte potřebu a hned zase běžte pryč.
3. Dodržování pitného režimu a strava bohatá na vlákninu
Tekutiny v prakticky jakékoliv podobě (voda, šťávy, polévky) jsou nezbytné k tomu, aby byla stolice správně naředěna a mohla tak bezproblémově putovat skrze střeva. Obecné a neustále dokola omílané doporučení mluví o vypití dvou litrů vody denně, což je však značně zavádějící, neboť toto záleží na mnoha faktorech, jako je třeba tělesná konstituce, klimatické podmínky, fyzická aktivita a tak dále. Spíše by tedy mělo platit, že zmíněné množství by mělo být výchozím standardem pro průměrného člověka za běžných podmínek.
Vlákninu, která je fakticky projímadlem svého druhu, bychom měli v dostatečném a zároveň rozumném množství přijímat v potravě, případně pomocí doplňků stravy každý den. Jejími naprosto přirozenými zdroji jsou celozrnné výrobky, luštěniny, ovoce a zelenina. Jejím pravděpodobně nejlepším zdrojem v rámci doplňků stravy je takzvané Psyllium, což je čistě přírodní produkt, který tvoří rozemleté obaly semen jitrocele indického. Vláknina jako taková napomáhá ve střevech zvětšení objemu stolice a také upravuje její konzistenci, což v konečném důsledku napomáhá a ulehčuje defekaci.
4. Probiotika
Neopomenutelnou a velmi důležitou součástí správného trávení jako celku je střevní mikroflóra, což jsou jednoduše řečeno některé konkrétní kmeny bakterií, které osidlují naše střeva. Pokud je tato střevní mikroflóra narušena a oslabena, nefunguje trávení správně, což mimo jiné vyúsťuje i v nadýmání, plynatost a obtížné vyprazdňování. K jejímu oslabení může dojít mnoha různými způsoby, ale nejčastější příčinou je léčba antibiotiky a prodělaná střevní infekce. Obnovit střevní mikroflóru můžeme velice snadno, a to s pomocí takzvaných probiotik, která jak již jejich název napovídá jsou jakýmsi protipólem antibiotik. Probiotika můžeme sehnat ve formě léku, respektive doplňku stravy, ale jejich bohatým a přirozeným zdrojem jsou také kysané mléčné výrobky všeho druhu, tedy acidofilní mléko, kefír, kysané podmáslí či pravý jogurt.
5. Pohyb
Pravidelná pohybová aktivita je naprosto zásadní pro celkovou tělesnou vitalitu a ačkoliv to může znít překvapivě, platí to i pro trávení. Díky pohybu dochází ke zvýšení tepové frekvence a dynamičtějšímu proudění krve. Naše vnitřní orgány se rozhýbou a prokrví, což platí i pro žaludek a střeva, které následně lépe pracují.